Spolek Zlatobýl pečuje o pozemky v Podkrkonoší a postupně je přetváří ve volně přístupné terapeutické zahrady. Vznikl v roce 2011 díky nadšení skupiny spolužáků, studentů umělecké terapie a léčebné pedagogiky na Akademii sociálního umění Tabor. A i když se od té doby rozrostl o nové dobrovolníky, novou formu i nové nápady, k ideálu vytvářet otevřené společenství a prostor pro vlastní vývoj každého člověka v jeho rámci, se ve všech svých činnostech stále odkazuje. Idea začala dosedat na zem nalezením „Dědkovy vily“, kterou pro Zlatobýl koupili v roce 2010 manželé Žákovi. Během prvních let vykrystalizovalo motto „Uzdravovat krajinu i člověka“ zastřešující záběr našich snah i cílů. A i když se mezi námi najdou profesí úředníci, terapeuti, elektrikáři nebo diplomovaní zahradníci, v přehazování kompostu, okopávání záhonů i na dalším rozvoji Zlatobýlu pracujeme všichni bez nároků na mzdu, podle vlastních možností a sil.
Zdeňka Bouchalová, Nová Ves nad Popelkou
Nadační fond Zeměkvět
Nadace ČEZ
dm drogerie markt, s. r. o.
Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.
Podporovatelé kampaně HIT HIT
obchod s přírodní kosmetikou Greenwave
Ivana Kasalová, Sekerkovy Loučky
Pozemky budoucích zahrad jsme získali, díky naší člence Kateřině Žákové, darem od Zdeňky Bouchalové v roce 2012 a právě jejich atmosféra a jedinečná přírodní krása určily další směřování Zlatobýlu k zahradní terapii a ekologickému zahradničení. Po čase se podařilo dokoupit další část a vznikl tak ucelený tříhektarový pozemek s výhledem na Krkonoše a Novou Ves nad Popelkou. V oblasti současné zahrady bylo během posledních sta let leccos: třešňový sad, chov slepic, pískovna, pionýrské tábory, klubovna mysliveckého sdružení, náletový les, louka. Při terénních úpravách stále ještě nacházíme zbytky starých oplocení nebo černých skládek a seznamujeme se s tím, co všechno zahrada a okolní příroda potřebují.
Vznikající zahrada by měla plnit několik funkcí. Chceme v ní pěstovat léčivé byliny a ovoce. Měla by být krásným, okolí obohacujícím místem, kam může zavítat každý kolemjdoucí. Vytváří se v ní prostor, kde je možné dobře žít, pracovat, hrát si i odpočívat. Zvyšuje biodiverzitu v krajině a tím nabízí útočiště celé řadě zvířat a hmyzu. V budoucnu by měla být i dějištěm pro zahradní terapii, protože právě práce se zemí a rostlinami může člověku pomoci překonat různé krize a vrátit se sám k sobě. Věříme, že už teď je vzácnou oázou v okolních, konvenčně obhospodařovaných polích.
Zahrady budujeme bez použití umělých hnojiv, pesticidů a technokratických zásahů. Vycházíme z principů biodynamického zemědělství, kdy je celá zahrada brána jako živoucí organismus. A také pracujeme s permakulturními prvky, v nichž zahradník podporuje rostlinná společenstva v přirozeném růstu. Snažíme se o nalezení rovnováhy mezi efektivitou a rozvážným obdivem ke stávajícím zákoutím a také mezi naturou a kulturou. Na převážné většině zahrad spíš pozorujeme, objevujeme a pak kultivujeme to, co má smysl zachovat a rozvíjet. Tento postup je pomalejší, ale přináší mnohá překvapení a hodně se u toho naučíme. A především pořád zachovává prostor zahrad i lesa jako útočiště pro jeho přirozené obyvatele.
Zlatobýlek vznikl z přirozené potřeby sdílet společný čas s dětmi a trávit ho v přírodě. Je sousedskou iniciativou rodičů z Nové Vsi nad Popelkou a okolí, kteří se mohou scházet na pozemcích Zlatobýlu ke společným činnostem v zahradách, organizovaným tak, aby děti zažily vzájemnost mezi sebou a volnou přírodou. Pro nastavení rytmu setkávání i náplň činností se inspirujeme waldorfskou pedagogikou. Rodiče i děti mohou využívat nejen prostory zahrady s postupně vznikajícími zákoutími právě pro nejmenší, ale i zázemí klubovny a její vybavení.
Dřevostavba nové sušárny bylin je postavena na základech bývalé kůlny a navazuje na nízkou budovu našeho zázemí. Její poloha uprostřed zahrad usnadní práci především naší kořenářce Hance a všem, kteří jí se sušením bylin na další zpracování pomáhají. Vznikla také díky finančnímu přispění nadace ČEZ ”Pomáhejme pohybem” a projektu DM drogerie “DM Společně”. Dobrovolníci z DM nám zároveň přijeli v rámci jejich dobrovolnických aktivit pomáhat i s bouráním původní kůlny. Odlehčená vzdušná dřevostavba využívá k sušení kromě přirozeného proudění vzduchu i solární sušičku, která pomocí výklopných panelů na jižní stěně proudící vzduch zahřívá. Budova sušárny zároveň poskytuje pracovní prostor a zázemí pro uskladnění včelařských pomůcek.
Hájek je vznikající krajinný chrám uprostřed našich zahrad. Tvoří jejich srdce, místo útočiště, klidu a ztišení. Proto v něm nepoužíváme stroje (s výjimkou motorové pily v případě nejnutnější potřeby), tráva i křoví se seká pouze ručně, stejně tak slabší větve a nálety. Při péči o něj se snažíme nepřetvářet jej násilně, ale spíš pomalu kultivovat. Hledáme krásná zákoutí a ty naší péčí zvýrazňujeme, podporujeme. Chceme, aby v něm našli útočiště i divoce žijící zvířata. Proto jsme některé části ponechali jako bezzásahovou divočinu, ve které se les může alespoň někde vyvíjet vlastním tempem. Ty obklopujeme hradbami z opadaných a vyřezaných větví, které mohou sloužit jako úkryt pro drobnou zvěř, plazy i hmyz. Stejně tak necháváme stát i torza stromů s dutinami vhodnými pro hnízda a odstraňujeme jen ta, která hrozí pádem nebo šířením kůrovcové kalamity. Ze stejného důvodu jsme ponechali houšť trnkových keřů, které jen po částech zmlazujeme a postupně po obvodu dosazujeme tak, aby byl Hájek uzavřený a chráněný. Až bude tahle fáze dokončena, mělo by zůstat jen sedm vstupních bran, natolik výrazných, aby si každý návštěvník všimnul, že vstupuje na zvláštní místo. Uvnitř vznikají samozřejmě i místa pro lidi, jakási lesní zahrada, která se proplétá mezi divočinou a jejíž hlavní funkcí je být krásným místem odpočinku a meditace. V těchto přístupných místech vysazujeme nové stromy a keře, přednostně ovocné, léčivé či krásně kvetoucí. Najdete tu část s bylinkovým záhonem či palouk pro oslavy. Husté porosty kopřiv, maliní a ostružiní ustoupily lesním loučkám, na kterých na jaře kvetou ladoňky a narcisy. V budoucnu chceme háj doplnit altánem pro studium, dětským koutem s vrbovým domkem, možná se podaří i malé jezírko. Práce je ještě mnoho, ale Hájek je každý rok o něco krásnější.
Naši aktivitu chceme zaměřit také na posílení včel a dalšího hmyzu v přírodě a věnovat jim část pozemků, přetvořených do „Včelí zahrady“. Včely do krajiny neodmyslitelně patří, jsou velkou inspirací pro porozumění přírodě jako celku. Ve Včelí zahradě propojujeme užitečné s krásným zážitkem a poučujeme sebe i další o včelím společenství. Včela je tvor, který zcela nezištně pracuje pro své včelí společenství, učí nás, jak správně vnímat přírodní čas. Je to tvor sluneční, propojující nebe se zemí. Ke svému životu člověka v podstatě nepotřebuje, ale v opačném případě to až tak neplatí. Člověk se bez včely a jiných opylovačů prostě neobejde. Bez nich zaniká pestrost krajiny. Pro realizaci Včelí zahrady jsme vybrali slunný, klidný kout, který je osázen keři a rostlinami poskytujícími včelám různorodý a především celosezónní zdroj potravy a obohacen o vodní a krajinné prvky. Včely v našich zahradách nechceme chovat pro získávání medu, ale pro posílení celého ekosystému, i včel jako takových. Klasické úly tak budou doplněné i dalšími alternativními variantami, myslíme i na včely samotářky a další hmyz, který na anglicky zastřižených trávnících nebo konvenčně obhospodařovaných polnostech nenachází úkryt ani obživu.
Zahradní terapie je v Čechách poměrně novým pojmem. Mnohé podněty k jejímu rozvoji k nám přichází ze zahraničí, kde je zahradní terapie vědecky uznávanou terapeutickou metodou. Intuitivně však lidé využívali zahradu jako léčivé medium už od starověku.
Od běžného zahradničení se zahradní terapie odlišuje mimo jiné tím, že je předem ujasněn cíl, životní změna, k jehož naplnění by měla terapie směřovat. Proto se i naše zahrady budou utvářet podle toho, jací lidé a s jakými potřebami do nich budou přicházet.
Přínosy zahradní terapie mohou být velice rozmanité, stejně jako je rozmanitý svět rostlin a lidí. V zahradě můžeme opět nacházet přirozený rytmus a vědomí souvislostí, třeba tím, že během zahradničení vnímáme a podporujeme přírodní procesy, jejichž součástí jsme i my samotní. Vyzdvihovaným přínosem zahradní terapie je změna role účastníka z opečovávaného na pečujícího. Rostlina se může stát partnerem, který nevyžaduje příliš složité vztahové interakce a může být mostem ke složitějším vztahům. V sociální rovině nabízí zahrada prostor pro setkávání – pro pořádání slavností i pro intimní setkání. Pobyt a práce v zahradě jednoduše tuží tělo i ducha.
Pro poskytnutí správné podpory druhým, je pro nás podstatné a určující pojetí člověka. Vycházíme z antroposofického pohledu, kdy je člověk chápán celostně, jako bytost fyzická, duševní a duchovní.
